The Royal College of General Practitioners Official Reference Book 1995
(Královské kolegium praktických lékařů, Oficiální referenční kniha, Londýn 1995)
Autor: Brent Logan, Ph.D.

Na základě několika zásadních objevů v oblasti vývoje lidstva se během posledních deseti let objevila nová věda, jež má zásadní význam pro jedince i celou společnost: prenatální psychologie.

Není tomu tak dávno, co se objevily první přesné informace o plodu - především ultrazvuk, monitory in utero a televize s optickým kabelem nám dávají jasný obraz o tom, jaký je život uvnitř dělohy.

Akademické časopisy současně začaly informovat o pozitivních účincích interakce mezi matkou a plodem (Van de Carr a Lehrer, 1986). Takovýto pozitivní vliv byl zaznamenán i při pokusech se zvířaty (Diamond, 1988). Se stále přesnějšími odbornými informacemi pak matky na celém světě spontánně spojily své zkušenosti s technologickou inovací, přenosným kazetovým magnetofonem. Na tomto místě by mělo být zdůrazněno, že se nejednalo o žádnou instrumentovanou událost, ale spíše o generický projev či uvědomělou potřebu.

Na pozadí historie

Během osmdesátých let byla plodům pouštěna hudba, kterou vnímaly prostřednictvím reproduktorů umístěných na břicho matky. Tento jev byl sám o sobě zvláštní, avšak poté následovaly zprávy o nadprůměrných výkonech po narození, které již překročily hranici anekdot při popisu konzistence kognitivních, sociálních, kreativních a dokonce fyziologických oblastí, ačkoli mnoho rodin, jimž se takové děti narodily, pocházely ze střední až nízké socioekonomické vrstvy.

Reakce plodu byly souběžné s akustickou stimulací. Tato souběžnost byla měřena podle periodických pohybů končetin a, jelikož byly vykonávány během několika minut, nemohlo jít o habituaci či reflexní pohyby.

Akustická stimulace měla za následek kratší dobu porodu, menší počet císařských řezů a netraumatický příchod na svět. Novorozenci byli zcela uvolnění, přicházeli na svět s otevřenýma očima, nesevřenými pěstičkami a pouze s trochou pláče, případně i bez něj. Děti byly zdravé a fyzicky silné (tyto hodnoty byly až nadprůměrné). Stimulované děti před porodem se od jiných lišily v tom, že byly přívětivé, soustředěné a velice brzy si začaly osvojovat mateřský jazyk. Stimulované děti také začaly chodit o několik měsíců dříve, než udává norma. Děti dosahovaly nadprůměrných výkonů. Výrazně dobrých výsledků dosahovaly i v sociální interakci.

Teorie učení před narozením

Vysvětlení tohoto jevu bylo poprvé učiněno v roce 1982 Brentem Loganem, který jej označil za teorii "před-učení" (Logan, 1987, 1988). V této teorii tzv. normativní apoptóza, to jest úbytek mozkových buněk v mozku plodu, jež ke konci prenatálního období nabývá na intenzitě (Chun et al., 1987), může být zpomalena působením na plod z okolí ve formě akustické stimulace.

Výsledkem je posílený nervový vývoj, přesný opak retardace. Nejúčinnější metodologie pro takové vývojové zdokonalení pracovala s elektronicky syntetizovanými reprodukcemi tepu krve matky v děloze. Naměřené hodnoty byly pak zrychleny, aby byla zdokonalena schopnost plodu zpracovávat informace (při měření elektroencefalografem se vyznačující rytmem protoalfa) prostřednictvím progresivních imprintingových podnětů (Salk, 1962).

Experimentálně potvrzeno

Poté, co bylo hydrofonem zjištěno, že většinu zvuků v matčině bezprostředním okolí vnímá i plod, ačkoli byly nastaveny na 30-35 decibelů, a že konstantní "akustický objem" v děloze dosahuje až 95 decibelů (!!), autor v roce 1986 přikročil k administraci určité akustické stimulace každodenně několik hodin. Tato administrace probíhala v rámci pilotní studie zahrnující dvanáct dětí (včetně dvojčat). Výsledky, jež byly potvrzeny v následných kontrolních studiích s větším počtem probandů, byly výrazně lepší než u kontrolních probandů (Logan, 1989, 1991, 1992).

Komercializace tohoto přístupu byla zahájena v roce 1989 a dosud se na všech kontinentech narodilo dvacet pět tisíc takto stimulovaných dětí. Nejstarším dětem je nyní osm let. Nejnovější prostředek byl vyvinut v Prenatal Institute s obchodním názvem BabyPlus. Jedná se o malou mikročipovou jednotku umístěnou v oděvu nebo nylonovém pásu na břiše matky. V současné době na trhu žádná jiná technologie stimulace plodu není. Klinické experimenty provedené nezávislými výzkumníky stále ověřují původně zjištěné pozitivní účinky a dosud nebyly zjištěny žádné negativní vlivy.

Pilotní studie, která u stimulovaných plodů dokládá podstatně více maturované EEG, byla základem pro rozsáhlé experimenty pracující s tomografem (Logan, 1993).

Okamžité i dlouhodobé pozitivní účinky této inovace se zdají být konzistentní s evoluční teorií, přičemž větší nároky kladené okolím jedince evokují ontogenetické a pravděpodobně také fylogenetické zlepšení výkonu. Uvítali bychom, kdyby se výzkumné instituty rozhodly provést zhodnocení nejrůznějšími prostředky; kdyby praktičtí lékaři zkoumali akustickou stimulaci před narozením coby součást běžné péče. Máte-li zájem o kopie publikovaných článků ohledně nové technologie, kontaktujte nás na adrese BabyPlus (UK) Ltd, 1-7 Harley Street, London, W1a 1DA (tel. 0171 637 1828).