Brent Logan, Ph.D.
Pre- and Perinatal Psychology Journal, 6(1), Fall 1991.
Hlavní nálezy studie zpracoval a doplnil o českou případovou studii PhDr. Jiří Tyl

Fáze 1:

Pilotní pokus - 1 dítě (* 1987)

Fáze 2:

Studie 11 dětí (v tom 1 dvojčata)

Česká studie:

1 dítě - David * duben 1999

VÝBĚR 20 NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH UKAZATELŮ ZE 120 SLEDOVANÝCH VE STUDII

1. DÉLKA TĚHOTENSTVÍ: PRŮMĚR 40 TÝDNŮ
   bez dvojčat, s dvojčaty (33,5 týdne) průměr 38,9

   NORMA = 39,5 TÝDNE
   DAVID 41 týdnů

2. PRŮMĚRNÁ DÉLKA PORODU 13,2 HODINY (10-17)

   prvorodičky = 12,6 (8-24)
   DAVID (PRVORODIČKA) 4

3. CÍSAŘSKÝ ŘEZ: 2 PŘÍPADY = 18,2%
   včetně dvojčat

   národní průměr USA = 25%

4. DÉLKA PŘI NAROZENÍ: PRŮMĚR 53,1 CM
   bez dvojčat - s dvojčaty (45.7 cm) průměr 51.9 cm, max. 56 cm

   NORMA USA 48,8 CM - tj. 5 dětí v nejvyšším 1%, 8 v horní pětině, žádné mimo horní třetinu

   DAVID 53 CM

5. PORODNÍ VÁHA: PRŮMĚR 3748 GRAMŮ (bez dvojčat - s dvojčaty 3504)
   rozpětí 2282 (1 dvojče) až 4734 tj. 5 dětí v horním 1%, 7 dětí 10% nad průměr, 10 dětí 20% nad průměr

   PRŮMĚR USA 3600 GRAMŮ
   DAVID 4150 (15% nad průměr)

6. OBVOD HLAVY: PRŮMĚR 34,9 CM

   NORMA USA 33,5 cm - 2 děti v horním 1%, 6 dětí v horních 10%, 9 ve 20%, žádné pod horních 40%

   DAVID: 34 CM

7. APGAR SKÓRE 1 MINUTA: PRŮMĚR 8,1
   rozpětí 7- 9

   DAVID 8

8. APGAR SKÓRE 5 MINUT: PRŮMĚR 9,3
   rozpětí 9-10

   DAVID 9

9. PLÁČ PO NAROZENÍ: 10 VŮBEC NEPLAKALO

   DAVID: NEPLAKAL

10. OTEVŘENÉ OČI: 11 DĚTÍ

    DAVID: OTEVŘENÉ

11. ÚSMĚV PO NAROZENÍ: 9 DĚTÍ

    DAVID: ÚSMĚV

12. VOKALIZACE PO PORODU: 10 DĚTÍ

    dle stadií vývoje vokalizace třetí stadium - zvuk "e gu", složitější "aha" - 1 dítě

    DAVID: "A - A - A - A" 15 MINUT

13. OTEVŘENÉ RUCE, ROZPJATÉ PAŽE: 10 DĚTÍ

14. RELAXOVANÉ TĚLO: 11 DĚTÍ

    DAVID: RELAXOVANÝ

15. REAKCE NA ZVUK: VŠECHNY DĚTI

    překvapení: 4, pohyb: 2, mrkání: 1, otáčení za zvukem: soustavně - 4, většinou - 4, občas - 1

    DAVID: OTÁČENÍ SOUSTAVNĚ

16. ZAMĚŘENÝ POHLED NA TVÁŘE A VĚCI: VŠECHNY

    průměrná délka pohledu 42 sekund

    DAVID: UPŘENÝ POHLED DO TVÁŘE 30 MINUT, přerušovaný otáčením za světly a jinými osobami

17. ÚCHOP: VŠECHNY DĚTI Síla úchopu popsaná jako značná - 1 uchopilo porodníkův stetoskop; DAVID - nesledováno

18. MRKÁNÍ: PRŮMĚR 8,1 ZA MINUTU

    mrkání je měřítko zpracování informací:

    NORMA: DOSPĚLÍ 15 x ZA MINUTU, NOVOROZENCI 1x ZA DVĚ MINUTY

19. VYŠETŘENÍ VÝVOJOVÉ ZRALOSTI

    Při ukončení pokusu byly děti vyšetřeny s ohledem na dosaženou vývojovou zralost. Těhotné nastupovaly do studie postupně, takže věk dětí v době vyšetření se lišil téměř o rok. To ukázalo velmi překvapivé zjištění:

    Tabulka: Skutečný věk dětí a odpovídající věk ve Vinelandské škále sociální zralosti:

    												Průměr
    Věk při hodnocení (měsíce)	6	6	12	13	13	14	15	15	15	17	17	13
    Věk odpovídající výsledku (měsíce)	8	8	19	22	22	23	40	40	31	31	31	25
    Věkový rozdíl (měsíce)	2	2	7	9	9	9	25	25	16	14	14	12

    DAVID:
    PSYCHOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ V 6 MĚSÍCÍCH: ZRALOST 8- 9 MĚSÍCŮ
    VÝVINOVÝ SCREENING V 9 MĚSÍCÍCH: ZRALOST 12 MĚSÍCŮ

    VÝSLEDEK:

    1. PRENATÁLNĚ STIMULOVANÉ DĚTI JSOU VÝVOJOVĚ NAPŘED
    2. A TENTO NÁSKOK SE S JEJICH VĚKEM ZVĚTŠOVAL

20. HODNOCENÍ PORODNÍKŮ A ASISTENTEK:

    • PŘÍZNIVÝ STAV BEZ VÝJIMEK
    • TEPOVÁ FREKVENCE NORMÁLNÍ
    • SLUCH NORMÁLNÍ
    • MOTORICKÉ SCHOPNOSTI VÝVOJOVĚ V PŘEDSTIHU
    • CELKOVÝ KLINICKÝ OBRAZ: ŽÁDNÝ NEGATIVNÍ NÁLEZ
    • VÝVOJOVÉ PORUCHY TĚLESNÉ, ZDRAVOTNÍ, PSYCHICKÉ, SOCIÁLNÍ: 0
    • NEBYL REFEROVÁN ŽÁDNÝ PŘÍPAD PORUCHY POZORNOSTI, DMO AJ. MOZKOVÝCH DYSFUNKCÍ
    • VÝSLEDKY STANDARDIZOVANÝCH METOD CELKOVĚ:
    •  
    • KOGNITIVNÍ A BEHAVIORÁLNÍ PARAMETRY KONSISTENTNĚ V NEJVYŠŠÍM 1% POPULAČNÍCH NOREM
    • TĚLESNÝ VZRŮST ZŮSTÁVÁ NADPRŮMĚRNÝ

ZÁVĚR:

Jelikož měřené synchronní pohyby a respirační aktivita plodu pozorované v průběhu stimulace se vyskytovaly intermitentně, tj. nevyskytovaly se jako reflexivní či autonomní odpověď, tito nenarození zřejmě cvičili naučené chování.

Biochemický či elektrofyziologický efekt prenatální stimulace na buněčné úrovni může být doložen NEOBVYKLE VELKOU PORODNÍ DÉLKOU, VÁHOU A OBVODEM HLAVY (všechny přesahují i u malého souboru statistickou pravděpodobnost .05)

HISTORIE STIMULACE PLODU

• Prehistorie: Těhotenské rituály zahrnovaly tanec na rytmickou hudbu. Dodnes praktikovány u polynéských, afrických a asijských kmenů.
• 500 př.n.l. Čínský filozof Konfucius: prostředí plodu předurčuje jeho chování.
• 450 př.n.l. Čínská kultura formalizuje proces narození dítěte. Uznává zdravotní, stravovací, emocionální a stimulační vlivy (včetně hudby) na plod.
• 400 př.n.l. Filozof Platón učí, že vibrace je základním principem kosmu.
• 350 př.n.l. Platonův žák Aristoteles: plod je vnímavý k vnějším vlivům.
• 400 Indický chirurg Susruta: nenarozené dítě vyhledává podněty od konce prvního trimestru a mysl plodu začíná "pracovat" v pátém měsíci těhotenství.
• 600 Hebrejský Talmud dokazuje zájem o prenatální období.
• 1000 Japonci přebírají od Číňanů "předporodní umění". Institucionalizují stimulaci taikyo. Teistický princip do dvacátého století splynul s výchovným přístupem.
• 1690 Britský filozof Locke v Eseji o lidském rozumu zastává názor, že plod je schopen myslet a jeho myšlenky mohou být značně ovlivněny vnějším prostředím.
• 1881 Preyer v práci Mysl dítěte (The Mind of the Child) tvrdí, že funkce mozku zahajují svou činnost ještě před narozením dítěte.
• 1890 Čína: standardizace starověkých nitroděložních stimulačních technik.
• 1924 Pediatr Peiper z univerzity v Lipsku vizuálně - na základě pozorování zvýšené intenzity kopání plodu v matčině břiše - potvrdil prenatální odpověď na vnější podněty (konkrétně šlo o reakci na zatroubení auta).
• 20.- 50. léta Další důkazy o auditivní a multisenzorické reakci plodu ve druhém trimestru na prostředí matky.
  Psycholog Spelt říká, že v prenatálním období se plod učí.
  Psycholog Hebb z Univerzity McGill v Montrealu stanovil neurogenetickou hypotézu o tom, že brzká stimulace plodu navozuje fyziologické změny v mozku, které podporují schopnosti logického myšlení.
• 60. léta Newyorský psycholog Salk provedl výzkumy prenatálního imprintingu z krve matky pulzující placentou. Identifikoval ukazatele změn chování plodu.
  Neuroanatom Marion Diamondová z Kalifornské univerzity Berkeley zahajuje výzkum trvající třicet let, dokazující, že podnětné vnější prostředí mění u potomků krys fyziologii mozku a zdokonalují jejich schopnost učení.
• 1962 Montagu: Prenatální vlivy (Prenatal Influences) shrnuje stále rozsáhlejší informace o životě plodu.
• 70. léta Technologie monitorování procesů v těhotenství včetně fotografických zobrazení zvyšuje zájem veřejnosti o život před narozením.
• 1971 Prenatální psychologie vstupuje na pole vědeckých disciplín. První profesionální organizace založena ve Vídni, o deset let později v Torontu.
• 1980 První magnetofon Sony Walkman. Rodiče na celém světě přikládají reproduktory na matčino břicho, plod se pohybuje a stimulace na něj má pozitivní vliv.
• 80. léta Psycholog DeCasper z Univerzity North Carolina prokázal, že novorozeňata dávají přednost hlasům, které slyšela ještě před narozením a upřednostňují hlas matky.
  Na Eastman School of Music (hudební škola v Rochesteru, stát New York) Shetler pracuje s těhotnými studentkami, které si přikládají reproduktory s klasickou hudbou na břicho a jejich děti po porodu vykazují brzké hudební schopnosti.
• 1981 Psychiatr Verny z Toronta v knize Tajný život nenarozeného dítěte (The Secret Life of the Unborn Child) shrnuje poznatky o různých vlivech prenatálního života na pozdější život dítěte.
• 1982 Média informují o Američanech Susedikových. Různými prostředky stimulovali své čtyři dcery před narozením a během dětství, u všech se projevilo nadání.
  Psycholog Logan navrhuje, aby byly různé formy nitroděložních zvuků matčina srdce zahrnuty do učebního plánu coby neurogenetické zdokonalení. Zároveň zahajuje teoretický výzkum a vypracovává ranou prenatální technologii učení.
• 1984 Porodník Rene van de Carr v Kalifornii na základě zkušeností svých pacientek s plody, které reagovaly na dotek břicha, vyvinul stimulační metodologii založenou na dotecích v kombinaci se slovním popisem úkonů.
• 1986 Dr. Logan publikuje teorii učení před narozením a zahajuje studie plodu v děloze pro stvrzení své hypotézy. Rene van de Carr publikuje první klinicky potvrzené důkazy o pozitivním působení stimulace plodu na novorozence a kojence.
• 1987 Rodí se první děti z Loganova projektu, na které bylo prenatálně působeno progresivním vtiskováním zvuku. Mimořádně příznivé výsledky jsou postupně publikovány v řadě akademických pramenů i populárních knih.
• 1989 Technologie pozitivního působení na plod vyvinutá Loganem komerčně dostupná, zapojeny tři tisíce dětí.
• 90. léta Množství studií spojuje prvotní akustické vlivy se schopnostmi a dovednostmi v mládí a dospělosti.
  Druhá generace prenatálního učení, Loganovo Baby Plus*. Do roku 2000 bylo do tohoto programu zapojeno více než šedesát tisíc dětí ze všech socioekonomických vrstev společnosti z USA, Ruska, Číny a dalších zemí včetně ČR.
• 2000 Učení před narozením: revoluce v obohacení plodu (Learning Before Birth: The Fetal Enrichment Revolution) - Loganova publikace o prvním komplexním prostředku prenatální stimulace.

* Upozornění:

BabyPlus^TM je výukový prostředek určený výhradně pro účely výuky.

Není zdravotní pomůckou a není určen pro diagnostické či terapeutické účely. Byl vyvinut pod vedením dr. Brenta Logana, ředitele Prenatal Institute v Seattlu, USA.

PRAMENY: