Cílem sdělení je, na základě přehledu o učení před narozením, podat souhrn výsledků studie účinků prenatálního učení, informovat o probíhající české studii, a nabídnout účast při tomto výzkumu.

Dnes se považuje za nesporné, že dítě před narozením vede intenzivní duševní život. Má sny, emoční reakce, vnímá všechny smyslové podněty, pamatuje si je a také je kognitivně zpracovává, utváří si vztah k matce a otci. Řada experimentů prokázala, že novorozeně rozeznává podněty, kterým bylo vystaveno v průběhu těhotenství, a adekvátně na ně reaguje (od pionýrské práce Salkovy viz studie DeCasperovy, Van de Carrovy ad.) Prenatální psychologie se stala novým a samostatným vědeckým oborem.

Akademické časopisy současně začaly informovat o pozitivních účincích interakce mezi matkou a plodem (Van de Carr a Lehrer, 1986). Takovýto pozitivní vliv byl zaznamenán i při pokusech se zvířaty (Diamond, 1988). Se stále přesnějšími odbornými informacemi pak matky na celém světě spontánně spojily své zkušenosti s technologickou inovací, přenosným kazetovým magnetofonem. Na tomto místě by mělo být zdůrazněno, že se nejednalo o žádnou instrumentovanou událost, ale spíše o generický projev či uvědomělou potřebu.

The Royal College of General Practitioners Official Reference Book 1995 obsahuje pionýrskou studii amerického vývojového psychologa Logana: Akustická stimulace plodu.

Autor v ní referuje výsledky pilotní studie své originální metody stimulace, započaté v roce 1986 na 12 dětech. Akustická stimulace měla za následek kratší dobu porodu, menší počet císařských řezů a netraumatický příchod na svět. Novorozenci byli zcela uvolnění, přicházeli na svět s otevřenýma očima, nesevřenými pěstičkami a pouze s trochou pláče, případně i bez něj. Děti byly zdravé a fyzicky silné (tyto hodnoty byly až nadprůměrné). Stimulované děti před porodem se od jiných lišily v tom, že byly přívětivé, soustředěné a velice brzy si začaly osvojovat mateřský jazyk. Stimulované děti také začaly chodit o několik měsíců dříve, než udává norma. Děti dosahovaly nadprůměrných výkonů. Výrazně dobrých výsledků dosahovaly i v sociální interakci. (Numerické výsledky shrnuji v tabulkách.)

Teorie učení před narozením

Vysvětlení tohoto jevu bylo poprvé učiněno v roce 1982 Brentem Loganem, který jej označil za teorii "před-učení" (Logan, 1987, 1988). V této teorii tzv. normativní apoptóza, to jest úbytek mozkových buněk v mozku plodu, jež ke konci prenatálního období nabývá na intenzitě, může být zpomalena působením na plod z okolí ve formě akustické stimulace.

Výsledkem je posílený nervový vývoj, přesný opak retardace. Nejúčinnější metodologie pro takové vývojové zdokonalení pracovala s elektronicky syntetizovanými reprodukcemi tepu krve matky v děloze. Naměřené hodnoty byly pak zrychleny, aby byla zdokonalena schopnost plodu zpracovávat informace (při měření elektroencefalografem se vyznačující rytmem protoalfa) prostřednictvím progresivních imprintingových podnětů (Salk, 1962).

Experimentálně potvrzeno:

Poté, co bylo hydrofonem zjištěno, že většinu zvuků v matčině bezprostředním okolí vnímá i plod, ačkoli byly nastaveny na 30-35 decibelů, a že konstantní "akustický objem" v děloze dosahuje až 95 decibelů (!!), autor v roce 1986 přikročil k administraci určité akustické stimulace každodenně několik hodin. Tato administrace probíhala v rámci pilotní studie zahrnující dvanáct dětí (včetně dvojčat). Výsledky, jež byly potvrzeny v následných kontrolních studiích s větším počtem probandů, byly výrazně lepší než u kontrolních probandů (Logan, 1989, 1991, 1992).

Komercializace tohoto přístupu byla zahájena v roce 1989 a dosud se na všech kontinentech narodilo přes 60 000 takto stimulovaných dětí. Nejstarším dětem je nyní 13 let. Nejnovější prostředek byl vyvinut v Prenatal Institute s obchodním názvem BabyPlus. Jedná se o malou mikročipovou jednotku umístěnou v oděvu nebo nylonovém pásu na břiše matky. V současné době na trhu žádná jiná technologie stimulace plodu není. Klinické experimenty provedené nezávislými výzkumníky stále ověřují původně zjištěné pozitivní účinky a dosud nebyly zjištěny žádné negativní vlivy.

Pilotní studie našla u stimulovaných plodů podstatně více maturované EEG (Logan, 1993).

Okamžité i dlouhodobé pozitivní účinky této inovace se zdají být konzistentní s evoluční teorií, přičemž větší nároky kladené okolím jedince evokují ontogenetické a pravděpodobně také fylogenetické zlepšení výkonu.

Stimulace plodu od prehistorie po současnost

Historie prenatálního učení připomíná výrok tvůrkyně dvorní módy Ludvíka XVI., zkoušející (staro)nový klobouček: "Opravdu nové je jenom to, na co už se zapomnělo!".

Prehistorické těhotenské rituály zahrnovaly tanec na rytmickou hudbu; dodnes jsou praktikovány u polynéských, afrických a asijských kmenů. Roku 500 př.n.l. čínský filozof Konfucius přišel s tezí, že prostředí plodu předurčuje jeho chování, a čínská kultura postupně formalizuje proces narození dítěte. Uznává zdravotní, stravovací, emocionální a stimulační vlivy (včetně hudby) na plod. Indický chirurg Susruta (cca 400): nenarozené dítě vyhledává podněty od konce prvního trimestru a mysl plodu začíná "pracovat" v pátém měsíci těhotenství. Roku 1000 Japonci přebírají od Číňanů "předporodní umění". Institucionalizují stimulaci taikyo. V Číně v roce 1890 standardizace starověkých nitroděložních stimulačních technik.

Evropané zpočátku spíše teoretizovali. Filozof Platón učil, že vibrace je základním principem kosmu. Platonův žák Aristoteles již tvrdí, že plod je vnímavý k vnějším vlivům. Také hebrejský Talmud dokazuje zájem o prenatální období. Britský filozof Locke v Eseji o lidském rozumu (1690) zastává názor, že plod je schopen myslet a jeho myšlenky mohou být značně ovlivněny vnějším prostředím.

Století moderní medicíny a psychologie však postupně bere mysl plodu čím dál tím více na vědomí. 1881 Preyer v práci Mysl dítěte (The Mind of the Child) tvrdí, že funkce mozku zahajují svou činnost ještě před narozením dítěte. Pediatr Peiper z univerzity v Lipsku 1924 vizuálně - na základě pozorování zvýšené intenzity kopání plodu v matčině břiše - potvrdil prenatální odpověď na vnější podněty (konkrétně šlo o reakci na zatroubení auta).

20.- 50. léta přinášejí další důkazy o auditivní a multisenzorické reakci plodu ve druhém trimestru na prostředí matky. Psycholog Spelt říká, že v prenatálním období se plod učí. Psycholog Hebb z Univerzity McGill v Montrealu stanovil neurogenetickou hypotézu o tom, že brzká stimulace plodu navozuje fyziologické změny v mozku, které podporují schopnosti logického myšlení.

V 60. letech newyorský psycholog Salk provedl výzkumy prenatálního imprintingu z krve matky pulzující placentou. Identifikoval ukazatele změn chování plodu. Neuroanatom Marion Diamondová z Kalifornské univerzity Berkeley zahajuje výzkum trvající třicet let, dokazující, že podnětné vnější prostředí mění u potomků krys fyziologii mozku a zdokonalují jejich schopnost učení. 1962 Montagu: Prenatální vlivy (Prenatal Influences) shrnuje stále rozsáhlejší informace o životě plodu. 70. léta přinášejí technologie monitorování procesů v těhotenství včetně fotografických zobrazení, zvyšuje se zájem veřejnosti o život před narozením.

Prenatální psychologie vstupuje na pole vědeckých disciplín roku 1971: první profesionální organizace založena ve Vídni, o deset let později v Torontu. 1980: první magnetofon Sony Walkman. Rodiče na celém světě přikládají reproduktory na matčino břicho, plod se pohybuje a stimulace na něj má pozitivní vliv. Psycholog DeCasper z Univerzity North Carolina prokázal, že novorozeňata dávají přednost hlasům, které slyšela ještě před narozením a upřednostňují hlas matky.

Psychiatr Verny z Toronta v knize Tajný život nenarozeného dítěte shrnuje poznatky o různých vlivech prenatálního života na pozdější život dítěte. Psycholog Logan 1982 navrhuje, aby byly různé formy nitroděložních zvuků matčina srdce zahrnuty do učebního plánu coby neurogenetické zdokonalení; publikuje teorii učení před narozením a zahajuje studie plodu v děloze pro stvrzení své hypotézy. Zároveň zahajuje teoretický výzkum a vypracovává ranou prenatální technologii učení.

Porodník Rene van de Carr v Kalifornii na základě zkušeností svých pacientek s plody, které reagovaly na dotek břicha, vyvinul stimulační metodologii založenou na dotecích v kombinaci se slovním popisem úkonů a publikuje první klinicky potvrzené důkazy o pozitivním působení stimulace plodu na novorozence a kojence.

1987: rodí se první děti z Loganova projektu, na které bylo prenatálně působeno progresivním vtiskováním zvuku. Mimořádně příznivé výsledky jsou postupně publikovány v řadě akademických pramenů i populárních knih: Loganovu metodu pozitivně hodnotí Van de Carr. Vychvaluje ji bestseller S. Brewerové, MD: Super Baby. V 90. letech již množství studií spojuje prvotní akustické vlivy se schopnostmi a dovednostmi v mládí a dospělosti. Druhá generace prenatálního učení, Loganovo Baby Plus.

Prenatální učení 2000: první česká studie

Do roku 2000 bylo do tohoto programu zapojeno více než šedesát tisíc dětí ze všech socioekonomických vrstev společnosti z USA, Ruska, Číny a dalších zemí včetně ČR. Za 5 let od doporučení pro britské praktiky je prenatálně stimulovaných dětí přes 60000 v USA, asi 1000 v Rusku, kde probíhají další úspěšné výzkumné studie.

V České republice jsou nyní (únor 2000) zatím dvě děti, které absolvovaly učení před narozením. Jednomu je 9 měsíců, takže už absolvoval první psychologická a pediatrická vyšetření s ohledem na vývojovou zralost. V půl roce byl "napřed" o 2-3 měsíce. V devíti měsících měl parametry průměrného ročního dítěte (první samostatné krůčky, více než pět slovíček). (Objektivní parametry připojeny k tabulkám z Loganovy studie.)

Druhému českému Baby Plus jsou tři měsíce, měl také nadprůměrné parametry (porodní délka 53 cm), okolí ho hodnotí jako čtyřměsíční - zvídavý, pokouší se komunikovat. Třetí Baby Plus v ČR se má narodit v březnu.

Zjišťovali jsme stanoviska českých odborníků k této metodě.

Gynekolog a porodník MUDr. Vydra, Františkovy Lázně: "Prenatálně prováděné učení spočívající ve speciálně upraveném fonačním programu se uplatňuje jak v době, kdy je plod aktivní, tak ve fázi paradoxního spánku. Při opakování programu lze předpokládat postupné vytváření engramat. Aplikace programů k prenatálnímu učení či tréninku trvají již několik let; prospektivní studie ukazují pozitivní vliv na gradaci duševního vývoje po porodu, vyšší než je norma.
Logické je, že takto připravený plod, resp. po porodu dítě je lépe připraveno, "natrénováno" na nepoměrně komplexnější vlivy složitého životního prostředí. Nabízí se postup, jak předem vykompensovat délku poporodní adaptace."

Neurolog profesor Faber, 1. lékařská fakulta: "Penfield řekl, že učení je programování mozku. M. Jouvet charakterizoval paradoxní spánek jako genetické programování mozku. Přes tuto endogenní potřebu paradoxního spánku pro vývoj prenatálního mozku, lze využít paradoxní spánek i pro "exogenní učení". A toto se právě děje pomocí zevní stimulace, kdy se břišní stěna matky stimuluje rytmickými zvuky, frekvenčně odlišnými od rytmu matčina srdce. Výzkumy ukazují, že takto narozené děti jsou emočně stabilnější a mají vyšší IQ. Myslím, že je to metoda je neškodná a stimulace je tak "fysiologická", že je organismus dítěte schopen si ji vykompensovat, ukáže-li se nevhodnou." Nová metoda se u nás ujímá: do studie EEG u prenatálně stimulovaných dětí se již přihlásilo několik dalších maminek. S jejich miminky zahájíme longitudinální studii, o vývoji dětí budeme dále podrobně referovat.

Učení před narozením: těhotenství, perinatální, a neonatální data

Výběr z Logan 1991. Hlavní nálezy studie zpracoval a o českou případovou studii doplnil J.Tyl

Fáze 1:

Pilotní pokus - 1 dítě (* 1987)

Fáze 2:

Studie 11 dětí (v tom 1 dvojčata)

Česká studie:

1 dítě - David * duben 1999

TABULKA 1: VÝBĚR 20 CHARAKTERISTIK DĚTÍ (ze 120 proměnných sledovaných ve studii):

TABULKA 2: HODNOCENÍ PORODNÍKŮ A ASISTENTEK

TABULKA 3: VYŠETŘENÍ VÝVOJOVÉ ZRALOSTI (6-17 MĚSÍCŮ VĚKU)
Skutečný věk dětí a odpovídající věk ve Vinelandské škále sociální zralosti:

V grafickém znázornění:

DAVID:
PSYCHOLOGICKÉ VYŠETŘENÍ V 6 MĚSÍCÍCH: ZRALOST 8- 9 MĚSÍCŮ
VÝVINOVÝ SCREENING V 9 MĚSÍCÍCH: ZRALOST 12 MĚSÍCŮ

Při ukončení pokusu byly děti vyšetřeny s ohledem na dosaženou vývojovou zralost. Těhotné nastupovaly do studie postupně, takže věk dětí v době vyšetření se lišil téměř o rok. To ukázalo velmi překvapivé zjištění:

1. prenatálně stimulované děti jsou vývojově napřed
2. a tento náskok se s jejich věkem zvětšoval

ZÁVĚR:

Biochemický či elektrofyziologický efekt prenatální stimulace na buněčné úrovni může být doložen neobvykle velkou porodní délkou, váhou a obvodem hlavy (všechny přesahují i u malého souboru statistickou pravděpodobnost 0,05).

Efekty prenatálního obohacení považujeme za podstatné pro více oborů:

1. gynekologie: více plně donošených dětí
2. porodnictví, neonatologie: chování dítěte v průběhu porodu a po porodu nasvědčuje, že s dětmi, které mají méně komplikací a jsou celkově "napřed", má personál v porodnici mnohem méně práce
3. pediatrie: překvapivě mezi dětmi, které absolvovaly program Baby Plus, nebyl referovány žádné tzv. lehké mozkové dysfunkce - hyperaktivita, poruchy pozornosti, učení apod. Trénink rytmicity mozkových frekvencí je nejslibnějším účinkem, který bude třeba dále zkoumat
4. psychologie a školství: trénink vede (dle referencí rodičů) k dětem nejenom nadaným a schopným učení, ale hlavně pohodovým, dobře sociálně adaptovaným.

PhDr. Jiří Tyl

LITERATURA:

Další prameny:

"Brave new babies" (Brent Logan´s prenatal learning discovery). Videotape (London television, 1994).

www.babyplus.com

Upozornění autora metody dr. Logana: BabyPlus^TM je výukový prostředek určený výhradně pro účely učení. NENÍ DIAGNOSTICKOU ČI TERAPEUTICKOU POMŮCKOU.